Call of Juarez: Gunslinger – Recenze

24 mája, 2013 DF

Akcí nabitá dobrodružná hra z prostředí Divokého západu od talentovaných vývojářů z východu.

Milovníci Divokého západu na herní scéně příliš mnoho materiálu k výběru věru nemají. Pomineme li občasnou vlaštovku typu GUN, či vynikajícího, byť pouze konzolového Red Dead Redemption, vlastně nám toho příliš k výčtu nezbude. Snad si někdo ze čtenářů ještě vzpomene na klasiku všech klasik Outlaws, jenže od té doby uplynulo již hodně vody a na sluncem zalitých amerických stepích a pláninách se prohnalo hodně poletujících houštin.

Naštěstí zde máme zvláště v poslední době agilní Poláky z Techlandu, kteří se vlastně (po Chrome) až značkou Call of Juarez dostali do širšího hráčského povědomí a poté, co se jim téměř povedlo značku zničit tak trochu neobratným výletem do současnosti s  přízviskem The Cartel, jsou zpět na starém dobrém Západě se vším, co k němu patří.

[youtube]http://youtu.be/U5_9M60crGs[/youtube]

Mno, vlastně ne tak docela, jelikož příběh, jenž Call of Juarez: Gunslinger vypráví, sahá přeci jen trošku více do přítomnosti a sice do roku 1910, kdy slavný lovec všech desperátů Silas Greaves přijíždí do jednoho zaplivaného saloonu, který kromě barmana, lepé děvy, mladého Dwighta a pokud správně počítám dvou až tří dalších účastníků obývají jen z rohů nevymetené pavučiny. Silas je ovšem očividně v povídavé náladě, tak si sedne ke sklence dobré whisky a začne vyprávět o své strastiplné pouti za pomstou..

Vtip je v tom, že Call of Juarez: Gunslinger je na tomto vyprávění celé postaveno. Pánové z Techlandu předvádějí z hlediska vyprávění něco unikátního a příběh, jenž se točí kolem Silase a jeho vztahu k nejslavnějším desperátům Divokého Západu, vás chtě nechtě musí strhnout. Hratelnost odsýpá společně s tím, jak si Silas vybavuje dané vzpomínky, a jelikož vzpomínky bývají občas tak trošku mršky, sem tam je nucen něco přehodnotit, rozpomenout se na detaily či ubrat ze své představivosti, která je po padesáti letech od počátku jeho pouti ve vybavování si přesného sledu událostí přeci jen poněkud barvitá.

Je poměrně těžké popisovat, jak takový přístup k hernímu designu ovlivní hratelnost, důležité však je zmínit, že ve výsledku se jedná o naprosto výborný nápad, jenž má potenciál ovlivnit další vývojáře, jelikož já si troufám tvrdit, že hráč něco podobného v jiných počítačových hrách ještě nezažil. Ono když hrajete osm minut, jen aby vás hra posléze vrátila zpět na začátek, jelikož si starý Silas vybavil některé důležité detaily, hráče zpočátku nejspíše překvapí, ovšem posléze, přístoupí li na hru autorů, příjemně pobaví.

Hlavní herní náplní však není sledovat přímočarý, avšak pro potřeby titulu dostatečně košatý příběh, ale jak už z názvu, jenž by se dal přeložit jako “Pistolník” vyplývá – střílet po všem, co má v ruce hlaveň namířenou vaším směrem. Pocit ze střelby je tu však naštěstí skvělý a hra vás odměňuje za každou dobře mířenou trefu, přičemž speciální bonus dostanete za střelbu do dálky, na pohyblivý cíl, či zásah do hlavy.

Bodový systém pak slouží klasickému Rank Up systému, jehož prostřednictvím si postupem času vylepšujete jednotlivé dovednosti, mezi které patří například delší čas strávený ve zdejším slow-motion módu (podobném démonickému módu z prvního dílu Painkillera), rychlejší nabíjení a větší kapacita munice, kterou lze v jeden okamžik nést.

S výzbrojí souvisí i počet jednotlivých kvérů, jež lze mít v jednu chvíli u sebe, jenž se usadil na konzolových dvou kouscích (plus výbušnina), které lze na určených místech (buď vypadávají ze zabitých nepřátel, či se nacházejí v poměrně hojně rozmístěných bednách s municí) měnit. Gunslinger je ovšem tak rychlou akcí nabitá hra, že byste stejně během přestřelky neměli čas se hrabat v rozsáhlém zbraňovém arsenálu, takže tento nešvar autorům rád odpustím. V arzenálu se pak nachází několik typů pistolí, pušek na dálku a brokovnicí. Občas se také ve hře mihne ještě jedna legendární zbraň, ale nebudu kazit překvapení.

Pro fanoušky starších dílů musím poznamenat, že nejnovější díl je v podstatě mnohem větší arkáda, kdy za asistence Auto healu postupujete od jedné přestřelce ve stylu starých Shoot Em Up scén k další, přičemž na samotném konci úrovně na váš občas čeká finální gringo, s nímž si to rozdáte pěkně na férovku. Určitě nehodlám kazit herní zážitek vyjmenováním slavných psanců Divokého západu, stačí když naznačím, že mezi antagonisty bude mimo jiných patřit například Jesse James, Billy The Kid, či Henry Plummer. Jednoduše všechna známější jména jsou v této hře zmíněna a člověk má pocit, že se jedná o jakousi All-Star sestavu, která se na jednom místě nikdy nemohla setkat. To nejspíše nemohla, ale autoři to na hráče vždy tak kulišácky ušijí, že jim to nakonec zbaští i s navijákem.

  

Kvalitní příběh a neméně kvalitní akci pak korunuje technické zpracování, jež je postaveno na dvorním Techlandím enginu Chrome již páté generace, kterým je poháněn například Dead Island a já si v tomto případě troufám tvrdit, že konečně vynikl v celé své kráse. Zatímco virem zamořený tropický ostrov Banoi vypadal (možná naschvál) celý poněkud rozmazaně, v Gunslinger jsou všechny textury  poznání ostřejší a jednotlivé detaily raně novověké americké divočiny vás místy doslova uchvátí. Zdejší efekty vody a například i denní nebe jsou zpracovány výborně a mně nezbývá, než v tomto ohledu před vývojáři smeknout. Navíc vše běží velice plynule i na nejvyšší nastavení a pokud máte nějaké rozumně taktované čtyřjádro a grafickou kartu s výkonem střední třídy, jistě si hru jaksepatří užijete.

  

Skutečně jsem od XBLA titulu za nějakých 14 dolarů nečekal nic světoborného, jenže výsledek mne velice příjemně překvapil. Jak moderním technickým zpracováním, tak i padnoucí dobovou hudbou s harmonikou, která navíc občas odkazuje na hlavní téma Dead Island, ruku v ruce s inovativním systémem vyprávění, neobtěžujícím rank up systémem a minimálně kvalitním příběhem míchá kovbojský koktejl, který mne nějaké ty 4 hodiny hraní na normální obtížnost vtáhl a nepustil.

Když k tomu připočtu ještě další odzkoušené módy – tedy Duel Challenge, jenž vás nechá si vychutnat ty nejlepší souboje Jeden na jednoho pěkně znovu a za body, které se posléze zapisují do vašich Leaderboards a lze tak soutěžit s vašimi Steamovskými přáteli, či režim Arcade, jenž je klasickou arkádovou střelnicí, na kterou jsme coby hráči již málem zapomněli, činí celková herní doba nějakých 6-7 hodin, které jsou ovšem na rozdíl od jiných her až po strop naprány akční zábavou té nejlepší kvality.

Gunslinger je věru příjemnou akční jednohubkou, důstojným pokračovatelem série a pokud Techland ještě zapracuje na místy slabším level designu s neviditelnými barikádami, myslím, že o budoucnost tohoto studia se nemusíme bát. Tedy, pokud jej brzy nespolkne nějaký velký vydavatel, z čehož mám pravda poslední dobou trochu obavy.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             Recenzovaná verze: PC

[review pros=”Zajímavý způsob vyprávění, kvalitní game design, hudba, stylová grafika a dobré technické zpracování, prostředí, více herních režimů/obtížností, cena” cons=”Kratší herní doba, občasný příliš lineární level design” score=80 verdict=”Jednoznačně jedna z nejlepších her na motivy Divokého západu nejen z poslední doby. Techland sice opět experimentovali, ale tentokrát správným směrem, takže je Gunslinger povinností pro každého milovníka prvních dvou dílů série a ostatní příznivce dobrých FPS.”]

Páči sa ti článok? Podpor nás na Patreone. Ďakujeme.