Nedělní téma: Kostky, kostky a kostky

13 júla, 2014 Laďka Jonášová

Nepřijde vám, že je v poslední době ve hrách nějak moc kostek? Pojďme si tento problém trochu probrat.

Těmito nedělními tématy bych ráda zaplnila váš 7. den v týdnu. Ráda bych vám v nich představila drobný problém nebo radost, které mi momentálně proudí hlavou. Zároveň vám tak nabízím nějaké čtivo až budou rána studená a noci dlouhé. Věřím, že tyto témata nejsou jenom momentální situací, ale problémem či radostí, které nás trápí nebo rozradostňují nějaký ten pátek. Příjemné počtení! Nebojte se na mě navázat v komentářích pod článkem, za množství názorů budu jedině ráda.

S vydáním Minecraftu se vývoj těchto krychlových her roztrhl pytel. Nelze o této nejznámější hře hovořit o jakémsi průkopníkovi v tomto odvětví, ale lze hovořit o hře, která nejvíce ovlivnila začínající vývojáře. Ještě před tím vším vznikl například Roblox nebo Terraria. Díky Minecraftu plno mladých tvůrců her dostalo odvahu, aby se pustilo do stejného řemesla a v říši sandboxu vytvořili desítky milionů kostek, který tvoří originální svět.

Přála jsem si, aby skončila éra 8bitových her, na kterých plno hráčů vyrůstalo. Jeden čas se dokonce dalo hovořit o konci tohoto období. Pamatujete na dobu, kdy přišel Wolfenstein v 3D, pamatujute jak málo polygonů měla Lara Croft v prvním díle Tomb Raider? Vzpomínáte si na ty žasnoucí výrazy, kdy přišlo GTA:IV, které umožňovalo projít celý herní New York alias Liberty City? O herním průmysle lze na těchto třech příkladech ukázat, jak jde neustále dopředu. Není rok, aby nevyšel nový engine, nová technologie, která zdokonaluje hry. Lze každým rokem očekávat minimálně jednu pecku, která bude průkopníkem nové technologie, která se bude později používat v dalších mnoha hrách.

ks5Batman - The Caped Crusader_5 Salamander

Zleva: Kickstart II, Batman – The Caped Crusader, Salamander 

Pamatujete na povedenou možnost z Assassin’s Creed, která umožňovala chození v davu bez toho, aby postava drnkla do každého chodce? Která hra po vydání této série neumožňovala, aby se hlavní protagonista mohl projít v hloučku lidí? Pamatujete na promakané demoliční hody ve FlatOut? A co teprve nový next-gen na konzolích 8. generace?

No, zpět do minulosti. Jistě plno hráčů si matně vzpomíná na Commodore 64. Jeho výroba skončila zhruba v době, kdy jsem přišla na svět, ale přesto si jej pamatuju a měla jsem jej možnost vyzkoušet. Pro ty co nevědí, C64 byl 8bitový počítač, který byl jakýsi předchůdce dnešních počítačů. Vše, co se na C64 využívalo byla prostě snůška kostek. Na obrazovce jste klidně mohli spočítat každý pixel, ale přesto tehdy tato krabička byla něco legendárního. Kromě velkého množství her, jste měli možnost využívat samozřejmě i jiné programy, utility a některé bedínky obsahovali i slot na diskety. Kdo si nepamatuje hry na disketách?!

Byterapers-C64-FTS3

obraz z dema Follow the Sign III

Proč však v roce 2014 musím neustále vídat kostky ve hrách? Je to jen povzdech starých hráčů, kteří si právě pamatují éru Commodoru 64, Atari XL nebo jiných 8bitových computerů, kterých dokonce i v Československu několik vyšlo? Snaží se vrátit tak do svého dětství či puberty, kdy u tehdejších her trávili desítky hodin? Snaží se tyto hry připomenout hráčům, co tyto doby nepamatují? Nebo je to jen nejlehčí způsob, jak vytvořit hru?

Je jasné, že vytvořit desítky milionů kostek je jednoduší než vytvořit krásnou uhlazenou hru, která nabídne extra detaily a navíc bude tak realistická, že nepoznáme rozdíl mezi skutečností a onou herní krajinou. Je však nutné neustále vytvářet tyto hry, když v říši kostek nepoznáte nejmenší rozdíl mezi placeným Blockstormem(dojmy z early access) a free to play Unturned?

304930_screenshots_2014-07-09_00002304930_screenshots_2014-07-07_00002

Je nutné se neustále vracet do minulosti, kdy jsme byli nešťastní z nedostatku detailů a kdy svět kolem nás byla jedna kostka? Kdy neexistovali detaily na tváře, účesy, oblečení nebo krajiny? Kdy ve sportovních hrách všichni hráči vypadali naprosto stejně? Kdy nebylo poznat jestli držíte nůž nebo útočnou pušku AK-47?

Proč se vracet do minulosti, která podkopává schopnosti a zkušenosti herního průmyslu? Proč vytvářet něco, co už samo o sobě působí kýčovitě a jako jedna velká neschopnost? Proč těmito hry o sobě dávat vědět: “jsem naprosto neschopný ve vývoji her, ale chci zbohatnout nad něčím, co tu již bylo a co mi stejně několik tisíc hráčů sežere.” 

Všimla jsem jednoho detailu, že tyto hry osloví téměř každého. Zkušené hráče nebo i ty nejmenší, ženy a dívky nebo puberťáky v kšiltovkách s placatým kšiltem. Bez nejmenšího rozdílu plno těchto lidí je s tímto block boomem spokojeno.

Proč se nezaměřit nebo alespoň nezamyslet nad krokem dopředu v herním průmyslu? Místo toho se neustále vracíme do minulosti. Kdybych si chtěla zahrát hry na Commodore, tak si jej zapnu a nějaké ty hry si zapařím. Jenže od 21. století čekám krok dopředu. Čekám hry, které mi vyrazí dech a které budou stejně legendární jako již zmiňované GTA, Tekken nebo první díly Call of Duty. Ráno zapnu PC a dozvím se o novém vývoji další kostkované hry, otevřu Youtube a vidím let’splaye a vlogy z Minecraftu, otevřu herní magazíny a tam nejnovější informace o hře, která nabízí něco jiného a naprosto originálního – kostky. Bojím se už i otevřít dveře a okna, aby mi do bytu nevlezl nějaký kostkovaný zombie.

Jsem den ode dne jen zklamanější a apatičtější. Máte to někdo podobně?

Laďka Jonášová
Sleduj mě