Payday 2 - Recenze

Chtěli jste vždy vědět, jaké to je ocitnout se na druhé straně barikády a místo těch stále stejných nudných klaďasů stát proti nim coby bezejmenný zločinec, jemuž nejde o záchranu světa, přítelkyň, popřípadě deštných pralesů, ale vlastní mrzký zisk?

Tak v tom případě si nemusíte hned pouštět simulátor podnikatele, bude zcela stačit Payday 2, kde si obujete těžké boty proradných zločinců, kteří se nezastaví před ničím, jen aby na jejich zámořský účet přistála zasloužená odměna.

Payday 2 je, jak ostatně název napovídá, druhé pokračování vcelku úspěšné coop střílečky Payday: The Heist, jež si u počítačových hráčů získala značnou oblibu a to nejen díky své podobnosti s jinou kooperativní peckou Left4Dead. S tímto simulátorem zombie apokalypsy toho Payday měl společného více, než by se na první pohled mohlo zdát a i zde jste se museli spoléhat jeden na druhého, abyste dosáhli kýženého cíle (tedy někoho okradli), a přitom zůstali naživu.

Pokud si vzpomínáte na filmy typu Heat, Město, Gauneři, Klaun, či úvodní scénu Nolanova Temného rytíře (tu především) tak už máte vytvořenu určitou představu, jak asi vypadá a probíhá takové průměrné přepadení banky v podání maskovaných vyvrhelů. Tak přesně to si budete moci vyzkoušet v Payday 2. Na počátku si vyberete vybavení (to odemykáte za peníze, získané z odehraných misí), upravíte váš vzhled (masku), pomalu prohlédnete a projdete terén a posléze spustíte bleskovou akci, v níž půjde o to co nejrychleji přemístit určitý objekt či finanční obnos z místa na místo a to při co nejmenších ztrátách na civilním obyvatelstvu i nebohých příslušnících policejního sboru. Jednoduše se budete snažit o co nejdokonalejší krádež.

Posilněni zkušenostmi z prvního dílu Payday jsme do hry vpluli s pocitem, že se znovu jedná o ryze akční záležitost, v níž je třeba neustále střílet jako dobytek na porážku nabíhající policisty a přitom hlídat drahocenné zlodějské vybavení, které se co chvilku rozbije. Totiž v Payday si hlavní „hrdinové“, tedy vlastně profesionální gauneři, vybírají zásadně zasekávající se vrtáky, nefungující auta a podobně.

Jenže o několik herních hodin později přišlo rychlé prozření. Druhý díl Payday je značně jiný, než jeho ryze akční předchůdce a jakkoliv je stále možné hrou projít coby rambo, kosící všechno a všechny, nakonec člověk zjistí, že je to nejhorší možný způsob, jak hru hrát. Ne, opravdu..

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Hra totiž dostala do vínku poměrně rozsáhlý strom vylepšení vaší  herní třídy (ty jsou k dispozici 4 od týmového vůdce Masterminda, přes neslyšného Ghosta až po nabouchaného Enforcera a Technika, jenž si poradí s rozbitými vrtáky a dokáže na zem pokládat ochranné věže), kdy s každým postupem o další úroveň získáváte body, které je posléze možné utratit za nové dovednosti a tím si občas trošku, občas dosti markantně usnadnit, či změnit průběh mise.

Ty budete plnit na poměrně malých mapách, totiž většina loupeží se odehrává na malém prostoru, kde se nachází kýžený objekt k vyplenění – tu banka, tu klenotnictví, tu senátorův dům, do nějž je třeba proniknout a z tamějších serverů stáhnout kompromitující materiál (neptejte se nás, proč ho tam pan senátor má) - vše je ve vaší režii a jen na vás, jak to uděláte. Popravdě nás v průběhu recenzování zprvu nepříjemně překvapily neviditelné stěny jasně označující dostupný koridor, jenže když se to vezme kolem a kolem, vymezení tohoto perimetru dává ve výsledku poměrně smysl.

Vaším úkolem totiž není jen kamsi vběhnout a rozsévat strach a poslušnost v srdcích vašich rukojmí, nejprve je nutno v takzvané Plánovací fázi důkladně (a to je třeba zdůraznit) terén prozkoumat a projít. Zde hra naprosto exceluje a hráč tak má před každou misí pocit nesmělého milovníka, jenž, než se odhodlá k rozhodnému činu, nejprve opatrně zkoumá objekt svého zájmu. Důmyslné plánování je pak důležité nejen pro váš dobrý pocit, ale v případě některých misí, jež jsou rozděleny do více částí (zde Dnů) má i dosti zásadní dopad na celý průběh těchto mini kampaní. Představte si mapy v Left4Dead, kde by váš úspěch při zabíjení zombies v jedné mapě měl důsledky pro spawn nepřátel v mapě příští.

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Tak přesně tohle v Payday 2 funguje a je to vynikající. Ukradli jste jen dva obrazy místo čtyř? Dobře, v příští mapě budete mít jen dvě skryté kamery umístěné v senátorově domě, navíc po vás místo obyčejných policistů půjde jednotka SWAT. Unikátní přístup k herním mechanikám, jejž kvitujeme s povděkem. Vůbec nepřátel je v případě, kdy se něco zvrtne, poměrně dost a kromě klasických pěších policistů a již zmíněných zásahových jednotek SWAT zde máme také protidavové jednotky s tasery a riot štíty, či obrněnce s brokovnicí, jež jsou něco jako malý tank, který sprška nábojů zrovna dvakrát nerozhází.

Přitom v závislosti na tom, jakou obtížnost misí si nastavíte (medium / hard / very hard / overkill + Pro Job) se jich na mapě vyskytne více, či méně. Spawn nepřátel je (stejně jako náhodné generování celých map při každém spuštění mise) naprosto dynamický a kromě vašich nastavení je ovlivňován také tím, jak si vedete přímo v misi. Utíkají vám rukojmí či je bezuzdně zabíjíte? Policie s vědomím, že je v oblasti méně civilistů nasadí více jednotek. Vidí vás vámi nezničené průmyslové kamery? Budete čelit ještě větší přesile.

Hra jednoduše sází na stealth přístup a musíme uznat, že nic hráči nepřinese větší uspokojení, než vybrakování obchodu či banky za bílého dne, přičemž se o tom nedozví jediný policista. Navíc jde tímto způsobem plnit každá mise, a pokud člověk ví jak na to a má po ruce několik schopných parťáků, je Payday 2 téměř dokonalým simulátorem nebezpečného gangu.

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Zde ovšem tkví drobný kámen úrazu. Payday 2 totiž naprosto počítá s tím, že tyto tři (nutno podotknout, že nadprůměrně inteligentní) kolegy po ruce opravdu máte. Ve hře je nutné taktizovat a snažit se proklouznout všude nepozorovaně, což se nám s náhodnými hráči (rovněž recenzenty, nutno dodat) ne vždy úplně dařilo.

Jednoduše řečeno, tento zážitek je nejlépe absolvovat s kamarády, s nimiž komunikujete přes komunikační program (jeden, byť ne zrovna dvakrát povedený je naštěstí zabudován přímo ve Steamu) a domlouváte se na dalším postupu, přičemž všichni čtyři již nějak víte, jak by mise měla probíhat. Teprve potom se ukáže celá síla hry, do té chvíle jde jen o tupé střílení nepříliš inteligentní nepřátelské AI, přičemž na nějaký skutečně kvalitní single playerový zážitek okamžitě zapomeňte, však tvůrci původně boty do hry ani nechtěli přidávat. Ti jsou pak jaksepatří tupí a v drtivé většině misí spíše překážejí, než naopak.

Tudíž v případě, že máte o Payday 2 zájem, ale nedisponujete třemi dalšími na stejnou vlnu naladěnými lidmi, se budete muset spolehnout na vytvoření vazeb s náhodnými kolemjdoucími, (což se nám osobně ovšem líbilo, jelikož jsme díky tomu navázali styky s dalšími novými kolegy ze zahraničních médií) můžeme hru doporučit s mírnými výhradami.

Deprecated: htmlentities(): Passing null to parameter #1 ($string) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/280028/virtual/www/cman/plugins/gallery/gallery.php on line 58

Ty máme i k několika dalším věcem - graficky se jedná o slušný standard, vývojáři z Overkill Software pro hru použili druhou verzi enginu Diesel, jehož první verze poháněla první díl Payday, na hře pak jsou znát i dotyky dohledu ze Starbreeze, jelikož celá hra má jakýsi podivný digitálně psychedelický nádech, stejně jako oba díly herní ságy o Riddickovi. Mně osobně grafická stránka přišla poměrně povedená a byť denní exteriéry jsou přesvětlené a během nočních misí není naopak vidět nic, celkově se jedná o určitě to lepší, co lze v současné době spatřit a vychutnat. Pravda, některé animace jsou poněkud horší, ovšem vše vyrovnává pocit ze střelby, jenž je jednoduše boží. Střílet pak budete zvláště zpočátku poměrně hodně, takže tím jen lépe.

Během hraní nás však provázely i některé větší problémy se synchronizací, kdy se nám několikrát stalo, že naší postavě z účtu zmizely některé odehrané levely, či peníze. Hra měla také občasný sklon padat, ovšem to připisujeme především testované verzi, jež se pravděpodobně dočká patche den po vydání. Už v zájmu vývojářů samotných doufám, že ano, jinak fóra na Steamu nápor stěžovatelů nepřežijí. Stejně tak nutnost v průběhu mise čekat, než se někdo připojí do hry je naprostý nesmysl a osobně bych raději, aby tato "fíčura" ze hry co nejdříve zmizela.

Samotná hra je jako taková ovšem v pořádku a přináší poměrně hodně nového, při současném zachování některých stávajících, již osvědčených principů, včetně levelovacího systému. Vadilo nám, že si nemůžeme zahrát pořádný single player a bylo nutné se spoléhat jen na naše živé kolegy, kteří ne vždy oplývali dostatečnou inteligencí (byť se většina z nich i tak docela snažila) a nelíbily se nám některé věci ohledně vyvážení (například trošku nedomyšlený systém herní ekonomiky), ale pro zájemce o poměrně realistický simulátor lupiče, či vůbec kvalitně odvedenou kooperativní akci se jedná o jasnou koupi, která i přes pozdější sklon k repetitivnosti kvůli menšímu počtu map skýtá vysokou míru znovuhratelnosti, kdy se všechny mise budete snažit splnit tichým postupem s co nejmenšími ztrátami a užijete si přitom spoustu legrace, jelikož herní okolí se chová odpovídajícím způsobem a některé herní principy, které vám všechny z pochopitelných důvodů nechceme předem vyzradit, hraničí (v porovnání se zbytkem současné herní produkce) takřka s genialitou. A nyní..

Moment. Slyšíte to též? Sirény? Je na čase to sbalit přátelé, máme 8 báglů z deseti, to musí stačit.. Kryjte ústup!