Report z LanCraftu Autumn 2014

24 septembra, 2014 Laďka Jonášová

Jak se povedl podzimní LanCraft? Čtěte zpověď, zjistěte výsledky a podívejte se na fotografie z akce.

 

Během posledního víkendu proběhl pro mě velmi dlouho očekávaný LanCraft, na který jsem se těšila jak malé děcko. Možná bych měla poznamenat, že se jednalo o moji první návštěvu v historii LanCraftu a tak jsem vůbec netušila, co čekat. Nebo spíše jsem čekala něco, co bylo v realitě nakonec o dost lepší.

Moje kompletní story začíná trochu nešťastně, ale nakonec snad pochopíte, že jet na LanCraft bylo to nejlepší, co mě za posledních několik měsíců potkalo.

Ráno jsem z domova vyrážela před osmou hodinou ranní. Pro upřesnění, jela jsem hned po noční šichtě, takže jsem odjížděla s kruhy pod očima a s žádnou naspanou minutou. Celkem smutné pro milovníka spánku. Nakonec kukadla zavírám na zhruba 15 minut v autobuse, ovšem cesta po Praze se mi i tak prodloužila. Zácpy, kolony, typická Praha. A autobus do Brna fuč. Ujel mi těsně před nosem, co naplat že jsem měla již koupený lístek a na řidiče jsem mávala, aby mi zastavil – nezastavil. A just přidal ještě plyn. No po dlouhých minutách s naštvaným výrazem, jsem si vzpomněla, že den před mým odjezdem někdo na facebookové události nabízel odvoz z našeho hlavního města. Okamžitě kontaktuju člověka, co přidal inzerát a po několika minutkách mi kleká telefon. Vybitá baterie. Nevím kde se sejdem, ani kdy nebo jak se poznáme. Naštěstí jsem si nechala nabít telefon v bufetu u milé paní, s kterou jsme ještě zdrbali Rusáky a Poláky. Skoro jsem si připadala, jak s jedním angličanem ze Steamu, s kterým občas hraji Dotu 2. Její přístup mi vytváří úsměv na tváři. Nakonec se domlouvám ještě na cestě do Starého Města a já se už můžu konečně v klidu poflakovat po Praze. Obešla jsem hned několik krámků. Nakonec z Prahy odjíždím okolo třetí hodiny.

 Cesta začala z vesela s neznámi lidmi, kteří jsou už ošleháni minulými LanCrafty. Naštěstí díky super hláškám a zábavě v autě to velmi rychle utíká a na večer už dojíždíme do Starého Města, kde mi jeden z nich ukazuje, kde co je. Což mi pomohlo se zorientovat v areálu.

10690348_10204421426883060_2095837963576125707_nSelfie před odjezdem do Starého Města – aneb takto vypadala naše posádka

 Budova sokolovny je dosti velká a v pohodě pojme všechny důležité náležitosti, které sem chtěli organizátoři dát. Kromě herních sálů se zde nachází i dostatek toalet, skillzone koutek a nebo prostor, kde se dalo vyzkoušet herní sestavy, kterou vyhraje vítěz na MČR. Nechybí ani bar nebo admin area, kde jsem převážně šmírovala streamery a hlavně se zbavila velkých davů a mohla jsem tak v klidu vás informovat na facebooku a nebo si zapisovat, co se právě stalo. Ovšem i přesto, že jsem na LC byla pracovně, užila jsem si hodně zábavy.

 Hned od prvního piva, které jsem si dala, to šlo se mnou dolu z kopce. Jedno pozvání následovala další. Domácí slivovice, Berecherovka, zelená, vodka, Fernet, Jägermaister a následovalo další pivo. Kdyby bylo po mém, tak skončím maximálně u druhého piva. Vzhledem k tomu, jak je místní komunita přátelská, všude kam jsem si sedla a nebo se zastavila mi někdo okamžitě podával lahev s pitím. Krásný pocit to byl, že to byli i hráči, o kterých zde píšu články. Žádné namyšlené chování. Nikoho nezajímalo, že jsem na podobné akci poprvé a že se ani s nikým neznám. Tak nebo tak, vždy se našel někdo, kdo si semnou mile povídal a nebo mi nabízel něco k snědku či pití. Pochopitelně, kdybych přijala vše, je ze mě otesánek a zároveň si nebudu z LanCraftu nic pamatovat. Za vše mluví moje fotografie z prvního dne, které se postupně horšily a horšily. Od relativně ostrých fotek, až k rozmazanému čemusi, na kterých měl být Herdyn, Mozilla nebo LooLaaa.

DSC_0393V práci se pít nemá, věřte mi!

 Nakonec se dožívám posledních sranda matchů v League of Legends, které zakončují relativně dlouhý den. Následně se mi povede se dostat do Skillzone koutku, kde jsem otestovala Just Dance pro Xbox One. Super hra, která se hodně velmi hodila na podobnou akci. Skvělá příležitost, jak vidět herní hvězdy v jiné činnosti než při obyčejném klikání u počítače. Taktéž způsob, jak se seznámit s dalšími lidmi a nebo vyřešit, co je lepší – jestli Dota 2 nebo LoL. Pochopitelně nemělo cenu, začínat toto téma, když tu byl lolkař vedle lolkaře. Po několika rozhovorech, vypitých panácích se ocitám v herním sále, kde sleduji hráče, kteří trénovali na zítřejší důležité zápasy. Měla jsem možnost sledovat, jak hráče Counter-Strike, tak i LoL. Ovšem bylo možno vidět i jiné hry na monitorech. Namátkou první Counter-Strike, The Sims 4, Dota 2 nebo Starcraft.

DSC_0340

Zábava pro některé pokračuje do rána, pro některé den končí. U mě je to druhá varianta, protože pět nočních za sebou dává o sobě znát.

Na ranních výrazech lidí v mém okolí je znát, že mejdan byl dost šílený a dlouhý. Vidět hráče v divných pózách způsobené kocovinou, nevyspalostí a nebo nekvalitním spánkem je dosti zábavné. Ovšem pohled na mojí osobu musel být podobný. Možná by některé pózy lidí kolem mne stály za fotku, ovšem od stisknutí spouště je zachránil fakt, že bych též nechtěla, aby mě někdo fotil. Zvlášť po dlouhém fámu, který pokračoval v mých snech.

Zaráží mě fakt, že dosti hráčů je vzhůru dřív než já a už dávno trénuje na počítačích. Naprosto regulerně bez ohledu na únavu nebo nedostatek spánku jsou ochotni trénovat. Snídali vůbec?!

K snídáni si dávám lancrafťácké toasty a kávu. Přesně, to co musí ochutnat každý návštěvník této akce. Toasty legendární, přesně jak se říká a káva povzbudila. Nabrala jsem tak alespoň trochu síly vnímat, to co se děje kolem mě. Někteří se chystali na plážový volejbal, jiní rozehrávali deskové hry. O zábavu bylo postaráno, šlo se však přesvědčit, že vše není jenom o počítačích.

Po několika minutách to však začíná. Jeden zápas za druhým, stihnout všechny soutěžní hry, sledovat streamy a nebo zjistit, kdo vlastně, co vyhrál bylo pro mě těžké. Musela bych se naklonovat nebo rozkrájet, abych měla alespoň o polovinu více informací. Do toho ještě dění ve skillzone koutku a další desítky rozhovorů s hráči(které jsou však nezveřejnitelné). Začínám se smiřovat s tím, že nic nestíhám. Vše se dozvídám zprostředkovaně. Nevím tak ani, kdo kdy hraje a nebo na jaké jsou pozici. Stíhám finále LanCraft turnaje v Heartstone a LoL, následně vidím jeden sranda match v CS:GO a následuje oběd. Mezi tím se ve skillzone rozjíždí hokej a nejnovější NHL 15 můžu vyzkoušet na Xbox 360 a Xbox One, kde hru mohu i trochu porovnat s předchozími díly. Je pro mne výhodou, že vlastně během několika chvilek můžu porovnat hru na next-genu i na stařičké konzole, která se naprosto nedá porovnat s One.

XBOX ONE
Skvělá grafika, kterou lze rozpoznat již v úvodním menu. Výborný start každého zápasu, který ukazuje komentátory známé z NHL, kteří uvedou utkání. Následně možnost vidět záběry z města, ve kterém se hraje. Není to však jen o videích na začátku. Kvalitní záběry lze vidět i během hraní, kdy kvalita textur hráčů a celkově i ledu a diváků je na mnohem vyšší úrovni, než kdy jindy. Skutečně, mám z hraní na XONE mnohem lepší pocity. Chce to však ještě obměnit animace a hlavně opravit bugy, které se přetáhly ještě z 360.Preview body: 9/10
XBOX 360
Stařičká konzole již nenabízí nic extra. Téměř si připadám jako u minulých dílů, kdy mě nic nevyráží dech. Naopak se opakující stereotyp značí, že v podobných šlépějích by EA Sports šli i při tvorbě u počítačů. Hraní znepříjemňuje velký počet bugů – zamrzaní hráčů, kdy nejsou schopni reagovat na puk, bugy v animacích.Preview body: 6/10

DSC_0370 DSC_0380 

Po hokeji začíná free time, kdy si hráči můžou na konzolích začít nějakou svou hru. Nakonec vidím z dálky Diablo III, které též vypadá luxusně. Ovšem jsou tu pro mě důležitější věci. Chystám se opět na streamy. Tentokrát to opět schytává League of Legends, které umělo velmi překvapit. Kvalifikace na MČR je v plném proudu a lze to sledovat i na hráčích a divácích, kteří jsou celí napjatí. Též mám takové divné šimraní, protože očekávám stejná překvapení jako při LanCraft turnajích, kdy nečekaně při LoL vyhráli eEriness nad eXtatusem. Obě jména jsou velkými překvapeními a kdekdo čekal, že alespoň na jednom místě bude eSuba. Myslím si, že sledovat tyto zápasy bylo asi největším lákadlem. Téměř si ani nebylo kde sednout. V podobné situaci se ocitají i turnaje jiných soutěžních her. I přesto, že se jednalo o mnohem vážnější věc, nebylo na hráčích nic poznat. Další z mnoha zápasů, jako kdyby o nic nešlo. Líbily se mi všelijaké challenge a vtípky od různých hráčů z různých týmů. Přátelská atmosféra je prostě něco, co tvoří LanCraft. Je jedno jestli je to hráč z eSuby, eXtatusu nebo CFG. Parta hráčů je prostě přívětivá a plná legrace. Nakonec napínavý den končí vyhlášením. Shodou okolností, kdy se říkalo něco důležitého na pódiu, vždy jsem byla venku a čerpala čerstvý vzduch. Neslyšela jsem, tak ani jedno hlášení od organizátora “Jumpa”, který se vždy zmocnil vyhlášení nebo oznámení nějaké důležité informace.

Výsledky nakonec byly překvapivé.

Vítězové LanCraft turnajů:

 1. místo 2. místo
League of LegendseErinesseXtatus
HearthsoneCzechcloud(eSuba)Styxon(eEriness)
Counter-Strike:Global OffensivenEophyteCFG

Kvalifikace na MČR už tolik překvapivé nebyly, protože nakonec postoupili hráči, kteří měli pozici favorita.

Postupující na MČR:

Counter-Strike:GOHearthStoneLoLStarCraft II
1. místonEophyteStyxoneXtatusuniQFazer
2. místoCyborg FactorySilhaneSubaTomikuS

Noční mejdan po dohrání je ve znamení zpěvu a rytmů zumby. Opět se jednalo o soutěže ve skillzone, kde si diváci a hráči mohli zatancovat zumbu. Hra podobná Just Dance, akorát přidávala těžší kreace a možná nudnější hudbu. Naopak karaoke bylo mnohem zábavnější. Singstar dokázal totálně rozpumpovat hráče a ještě před tím než šli všichni spát se alespoň mohli vyřádit. Mě však toto minulo a šla jsem spát ještě dřív.

Jenže spaní bylo velké úskalí. Hráč vedle mě začal chrápat, slečna vedle mě začala chrápat. Celá sleeping area byla plná chrápání a do toho se ještě ozývaly zvuky z karaoke až k nám. Dobře, ze spaní vůbec nic nebylo a šla jsem na karaoke až do rána. Do dobrých šesti hodin hráči byli schopni řádit. Nemělo už ani cenu jít spát a tak jsme se pak jen nasnídala a čekala na posádku, která mne odvezla domu. Cesta tentokrát domu byla ještě rychlejší a skončila velmi velmi rychle. Až, mi začalo být líto, že LanCraft Autumn 2014 je u konce. Příště beru kolegy z redakce s sebou, abych si mohla ještě více ulevit a ztrestat je jako oni nechali ztrestat mě (to, že jste mě nechali jet samotinkou vám neodpustím!).

DSC_0395 DSC_0344

DSC_0358 DSC_0342

DSC_0346

DSC_0381DSC_0361DSC_0355 DSC_0366

DSC_0383 DSC_0365

Laďka Jonášová
Sleduj mě