Sniper Elite: Nazi Zombie Army – Recenze

3 marca, 2013 DF

Strašidelný přídavek do druhoválečné TPS je zde. Je střílení zdejších zombies k něčemu?

Když se to vezme kolem a kolem, koho kromě vetřelců z rozličných koutů galaxie střílejí hráči na obrazovkách nejčastěji? Nacisty a zombíky. A co tak vytvořit hru s nacistickými zombíky v hlavní roli? To je přeci již na papíře geniální tah.

A přesně touto cestou se vydali pánové a dámy z vývojářského studia Rebellion, když vytvářeli samostatně spustitelný přídavek k poměrně kvalitní akci ze třetí osoby, totiž Sniper Elite V2.  Nazi Zombie Army pak oproti svému, v rámci možností ještě přeci jen poměrně seriózně pojatému předkovi sází na béčkovou zápletku a non stop akci, kdy o zástupy nemrtvých, čekajících na vaši kulku, není nouze, ale aby to nebyla nuda, autoři nezůstali jen u pozvolna se rozkládajících mrtvol, ale z klobouku sem tam vytáhnou i jiné, Adolfem ze záhrobí přivolané nepřátele, takže občas máte pocit, že hrajete Painkillera, či co.

[youtube]http://youtu.be/kCbUq7B4Vm4[/youtube]

Vůbec prvků, převzatých z této dnes již klasické akce, je celá řada a pokud jste ve Sniper Elite V2 měli především najít co nejkratší a nejbezpečnější cestu vedoucí k primárnímu cíli vaší mise, přídavek na to jde od lesa, a zde je cílem především přežít a pozabíjet všechny nepřátelské vlny, které se na vás postupně valí ze všech koutů mapy – přičemž v takových případech se horizont zahalí do nepřirozené, záhrobní mlhy a vy nemůžete dále, dokud na zem nedopadne poslední nemrtvý. Vlastně nyní již mrtvý.

Jak jistě čtenář pozná, jde o klasický tower defense systém a upřímně, nebyl jsem z této novoty právě dvakrát nadšený, jelikož částečná svoboda V2 mi během hraní přeci jen chyběla. Na druhou stranu, tento přístup jen posiluje tón survival hororu, který ve hrách se zombíky tak často postrádám.
Co do příběhu si Rebellion s přídavkem hlavu příliš nelámali, hlavním charakterem v rámci single playerové kampaně je opět starý známý ostrostřelec Karl Fairburne (s naprosto stejným modelem), a celá zápletka je vysvětlena úvodním asi dvaceti vteřinovým filmečkem.

Autoři vůbec rezignovali na nějaké příběhové pozadí, Führer jednoduše vypustil zombies a ty je třeba postřílet.
Stejně jako ve V2 tedy postupujete od mise k misi, provádíte genocidu a plníte jednoduché úkoly, přičemž zde je tím hlavním přežít. Postupujete od safe roomu (jinak se to snad ani nazvat nedá) k safe roomu, vývojáři očividně také hráli Left4Dead a přišlo jim to jako natolik dobrý nápad, že jej do hry jednoduše zakomponovali.

Co ovšem hra ztrácí na poli výpravy a originality, ať už námětu, či hratelnosti, získává v mechanice střelby, která je jednoduše zábavná.

Jakkoliv je zdejší střelecká trajektorie opět spíše z arkádovějšího soudku, takže sniperovské orgie, při nichž musíte počítat se silou větru a náhodným pohybem vašeho cíle se spíše nekonají, kamera, která sleduje dráhu kulky napříč prohnilými nepřátelskými orgány, je jednoduše opět skvělá. Kdo je ovšem poměrně dobrý střelec a každou zombie trefí do hlavy na nějakých 100-120 metrů, bude si  tyto animace prohlížet mnohem častěji, než by sám chtěl. Já osobně jsem bohužel na problém narazil, jakkoliv nejsem žádný velký snajpr,  a i když je možné frekvenci zobrazování těchto tzv. „bullet cam“ v menu do určité míry upravit, i na nejnižší nastavení se zobrazovaly častěji, než by mi bylo milo.

Jakožto zajímavou pak oceňuji snahu přinést kromě pomalu se potácejících, v houfech útočících zombies i další nepřátele, z nichž někteří dokonce na hráče dorážejí za pomocí střelných zbraní i na dálku, takže se proti vám znovu postaví již ze Sniper Elite V2 známí nepřátelští odstřelovači, byť tentokrát samozřejmě zombifikovaní, o klasický filmový stereotyp – „velkého nácka s velkým kvérem“ rovněž nouze není a troufám si říci, že tato valící se horda masa nejednoho hráče při jeho cestě kampaní potrápí, zvláště při hraní na vyšší obtížnosti.

S vyšším nastavením opět roste“ výdrž“ těžších nepřátel, je třeba znát alespoň základy balistiky a odečítat vítr + vzdálenost, také mi přišlo, že se urodí o něco více zombií. Jinak se hra ovšem hraje prakticky stejně, možná je hráč nucen více si krýt záda, ale to je snad u sniperských her normální.

Abyste si však záda nemuseli krýt sami, je i tentokrát přítomna hra pro více hráčů, což je dle mého názoru vůbec stěžejní věc Sniper Elite. Ve V2 fungovala kooperace skvěle a zachraňovala jinak poměrně krátkou kampaň, v případě Nazi Zombie Army jsme se dočkali kooperativního módu pro až 4 hráče (kolik že jen to bylo hráčů v Left4Dead?), přičemž hratelnost se oproti single playeru příliš neliší – pozabíjejte vše vůkol, nenechte se obklíčit, rozeberte si cíle. Jednoduché, zábavné, akční.

Právě kooperativní režim opět do jisté míry vyrovnává jinak poměrně stereotypní střílení haldy zombies, jelikož u něj lze zažít ohromnou porci zábavy, zvláště, když se s přáteli špičkujete a předháníte ve skóre. Kdo má rád různé tabulky a leaderboards, přijde si na své, vše toto hra samozřejmě obsahuje, stejně jako plnou podporu Steamworks, takže své kamarády můžete pozvat do hry bez větších potíží prostřednictvím UI Steamu.

Síťový kód je stejně jako minule optimalizován na jedničku, a troufám si tvrdit, že nějaké lagy a výpadky vinou hry nehrozí. Po technické stránce tedy nemám zvláštních výhrad, engine Asura stejně jako minule ještě plus mínus drží krok s dobou, ale jeho doménou jsou hlavně ony zpomalené záběry vinou kulky rozdrcených kostí a kloubů.

Jinak se audiovizuálně jedná spíše o průměr, na druhou stranu, budgetově se hra rozhodně nechová ani netváří, přičemž její cena – tedy devět euro v předprodeji a nějakých 11 v současnosti, do této cenové kategorie de facto spadá.

 

Za tyto peníze se jedná o na odreagování dobrý titul, ale jen za předpokladu, že máte minimálně jednoho známého,který si hru také plánuje koupit a dále ji hrát. Hra pro jednoho hráče totiž nevydrží nikterak dlouho, a že by se mi ihned po dohrání chtělo procházet rozbořenými městy a kosit celé nemrtvé válečné Německo znovu, to tedy zrovna ne. Co do atmosféry a zábavnosti je však tento přídavek veskrze příjemný, takže mi nezbývá, než palec otočit přeci jen nahoru, byť s výhradami.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     Recenzovaná verze: PC

[review pros=“Atmosféra, nestárnoucí bullet cam, zábavný multiplayerový mód, rozsáhlý zbraňový arzenál, survival  “ cons=“Po čase repetitivnost, nepřílišná originalita, absence příběhu  “ score=71 verdict=“Slušný přídavek, jenž není nikterak šokující, svou práci však odvádí na velmi dobrou a i z tak vytěženého tématu, jako je vraždění zombies, dokázal svým sympatickým zpracováním vykřesat kvalitní zážitek. „]

Páči sa ti článok? Podpor nás na Patreone. Ďakujeme.