Men of War 2 - Recenze

„Žádnej bastard ještě nevyhrál válku tím, že by zemřel pro svojí zemi. Vyhrál ji tak, že donutil jinýho pitomce, aby on zemřel pro tu svou.“ —  George Patton

K poctě zbraň

Když v roce 2008 vyšel první díl série Men of War, nikdo tehdy nevěděl, jak úspěšná strategie to jednou bude. Taktická RTS, která vás zavede do spousty bitev druhé světové války, a která svou obtížností nedala hráči vůbec nic zadarmo, se do paměti všech strategických hráčů zapsala jako velmi příjemný přírůstek do žánru válečných RTS. Jednalo se o nástupce dnes už méně známých strategií Soldiers: Heroes of World War II a Faces of War od stejných vývojářů, ale i přes nulové změny a prakticky jen přeskinovaný zevnějšek, se Men of War jako takové, stalo mnohem známější, než jeho pár let starší předchůdci.

Nyní se píše rok 2024 a ukrajinští vývojáři ze studia Best Way se po letech odkladů a problémů konečně odhodlali vydat plnohodnotné pokračování s pořadovým číslem dva. Men of War 2, je po sérii různých odboček typu Men of War: Assault Squad, které si vzali na starosti vývojáři z Digitalmindsoft, a které i přes absenci nějakých změn dosáhly napříč hodnoceními skvělé výsledky, zpátky v rukou svých prapůvodních vývojářů, kteří se chystají svojí sérii znovu oživit a přinést do světa RTS staronový, svěží vítr.

Ty sem, ty sem a čekejte

Nejdůležitější premisou této hry je fakt, že si jednotky nevyrábíte, podobnost je tedy například s Company of Heroes opravdu velmi minimální. Jednotky jsou vám přidělovány podobně jako například v Sudden Strike nebo Steel Division. Máte k dispozici tzv. CP, tedy Command Points, které jsou omezené a za které povoláváte jednotky. Těch máte jen omezené množství a jsou rozdělené v zásobovacích trasách, které se vám v průhěhu hry odemykají.

Ze začátku hry máte jen jednu zásobovací trasu a můžete tak povolat pouze jednotky z této trasy. Po zhruba pěti minutách se vám otevře další trasa a zde opět nové jednotky. V případě vytvoření vlastní hry si můžete list jednotek podle tras sami editovat a upravovat. Hra nabízí spoustu módů a kromě kampaně vás čeká velice záživný multiplayer, či vytvoření vlastního lobby s AI soupeři. Když myslím spousta módů, tak opravdu myslím spoustu módů.

Čeká vás například velice zábavný mód Batallion, kde můžete ovládat pouze jednu armádní divizi. Je to velmi zábavné v týmovém hraní, můžete buď hrát proti ostatním hráčům, nebo proti botům s různou obtížností. Budete mít radši na starosti Infantry division, kde vás čekají ve většině pouze vojáci, nebo si vyberete radši velení Tank division a zadupete svého nepřítele do země těmito obrovskými kolosy ? Divizí které si můžete vybrat je velké množství a každá nabízí různé pro a proti. Je jen na vás co vám sedne víc a obtížnosti se bát nemusíte, hra je totiž dost těžká ať už ovládáte jakoukoliv divizi.

Hele, kde mám tank ?

Vysoká obtížnost je definicí celé série Men of War a sami vývojáři se nikdy netajili tím, že dost sází na realismus a chtějí, aby vás vedení bitev opravdu bolelo. Obrazně řečeno samozřejmě. Velký důraz je kladen na jednotlivé jednotky, kdy každá má vlastní inventář, každý tank nebo vozidlo má různé realistické slabiny a vy jakožto hráči musíte opravdu pečlivě volit každý krok. Dost často se vám bude stávat jako mně, že se na chvíli podíváte na mapě jinam, aby jste zkontrolovali jinou jednotku, vrátíte se a zjistíte, že váš tank už tam prostě není.

Stejně tak vás může nachytat obranná linie, kdy si myslíte, jak jste kdovíjak silnou obranu postavili a po chvíli nepozornosti zjistíte, že právě tudy nepřítel prorazil a vaše obrana se hroutí jako balíček karet. Realistické pojetí je zde opravdu velmi důrazné a řekl bych, že někdy je to už opravdu zbytečně přehnané.

To je trefa

Velký důraz na obtížnost je definicí této hry, to je nám řečeno i od samotných vývojářů a zároveň i definicí této celé série. Zároveň bych ale řekl, že je to jednou z jejich větších slabin. Minimálně u tohoto druhého dílu. Reálné situace soubojů jsou samozřejmě perfektní a realismus je ve většině případů v pořádku. Problém ale nastává u situací, kdy vám je nepřítel schopný zničit tank přes celkem velký kus mapy, nebo třeba dům obsazený pěti vašimi vojáky vyčistí nepřítel během pár vteřin pomocí dvou vojáků.

Jak jsem říkal v minulém odstavci, každé vozidlo má různé slabiny, které mělo i v reálné době druhé světové války. Ve hře se vám ale hodněkrát stane, že vám třeba tank zničí jeden voják jedním proti-tankovým granátem. Nebo vás nepřátelský tank, či artilerie, trefí na obrovskou vzdálenost a světe div se, trefí přesně vaši slabinu. Slabiny jsou samozřejmě různé, některé tanky mají slabou věž a při správné trefě exploduje munice, některé tanky mají zase slabší přední, či zadní část tanku. Větší jistotou je ničení pásů, které tank přišpendlí k zemi, dokud ho jeho posádka neopraví. A to je vaše chvíle. Celkově se obtížnosti po pár hodinách přizpůsobíte, občas ale působí až zbytečně složitě a i přes velký důraz na realitu se při střetech na dálku realitě celkem vymyká.

To je jak World of Tanks seshora

Musím říct, že mě kromě klasického módu, kde máte k dispozici všechny jednotky hry a můžete si nastavit neomezené zdroje, velmi bavily tankové bitvy. Dost často jsem se přistihl jak si říkám, že v tom zkrátka vidím World of Tanks z jiného pohledu kamery. A nutno říct, že to vypadá opravdu bombasticky. Při míření máte jen opravdu omezený čas a jednotlivé části nepřátelského tanku vám říkají, jakou škodu vaše střela pravděpodobně udělá. Stačí jen najet kurzorem a uvidíte sami.

Celkově jsou ale všechny módy zábavné a i vytvoření vlastního lobby s AI boty, vám vystačí na několik desítek hodin hraní, protože si zkrátka budete chtít vyzkoušet úplně všechno. Všechny mapy, kterých je ve hře opravdu spoustu, všechny módy, všechny divize, prostě všechno, co hra nabízí. Tuhle návykovou část mají vývojáři opravdu skvěle podchycenou.

Budete bránit matičku Rus, nebo ustupovat zpět do Německa?

Musím sám přiznat, že jsem kampani nevěnoval tolik času, ať už proto, že jsem se více věnoval jednotlivým lobby módům, ale také proto, že jsem měl kampaň až skoro do vydání zamčenou. V hlavní kampani máte možnost zapojit se do válečného konfliktu z pohledu všech tří stran.

V Sovětské části budete bránit SSSR před invazí vojsk Třetí říše, chopíte se vojska i tanků a prožijete si například Bitvu u Brodů, jednu z největších tankových bitev v historii, kde byla tanková armáda Sovětského svazu drsně rozprášena. Americká strana kampaně vás zase zavede do Falaise, jedné z nejdůležitějších bitev v Normandii a v rámci této kampaně dojde i na známé vylodění na plážích Omaha. No a nakonec Německá kampaň, ta vás zavede ke konci války, kdy budete spolu s Feldwebelem Ludwigem Muellerem ustupovat zpět do Německa.

Velmi zábavnou části hry jsou i historické kampaně, ty jsou zatím dvě a každá z nich v sobě ukrývá hned několik scénářů a misí. V jedné se opět chopíte sovětské armády a v rámci reálné Operace Bagration se vrhnete do obrovské protiofenzivy v bažinatém terénu v okolí Minsku. Druhá historická kampaň je Americká a v ní se v rámci Operace Overlord vydáme osvobodit samotnou Paříž. Kompletně celá kampaň je založená na historických bitvách a misích, a tak se kromě skvělého hraní i něco naučíte o historii.

AI nám tu trošku pokulhává

Hra celkově zase tak moc problémů nemá a po grafické stránce bych řekl že je dokonalá. Jednotky i vozidla jsou vymodelované skvěle a do detailů, všechny druhy krajiny jsou opravdu pěkné a dokáží váš boj dost ovlivnit. Ať už mluvíme o sněhu, blátě, nebo suchu, vše má pro vaše jednotky nějaký negativní, ale i kladný efekt. Velkým problémem, který mě dost lezl na nervy, je ovšem AI. Vaši AI hráči v rámci lobby sice nejsou moc schopní, ale odvíjejí se podle obtížnosti, takže dělají většinou co mají a je to v pořádku.

Horší je to u vašich vlastních jednotek. Vozidla se často nesmyslně zasekávají, několikrát se mi stalo, že už s tankem prostě nešlo hnout a musel jsem ho nechat stát na místě dokud ho nepřátelé nezničili. Při rozkládání artilerie se mi zase děla nesmyslně otáčela aniž bych chtěl. Džípy zase nebyly schopné vycouvat a objet spadlý strom. Zrovna ve hře, kde je pro vás cenná každá vteřina si nemůžete dovolit ručně vycouvávat centimetr po centimetru, taková ztráta vám může prohrát celou hru, protože nebudete dávat pozor na vaše další jednotky. Tohle se vývojářů zatím moc nepovedlo a ačkoliv se v popisu hry chlubí dokonalou AI, opak je bohužel pravdou. Doufám, že se tyto neduhy opraví v nějakém patchi, protože to občas dost kazí zážitek ze hry.

Je to návykové, ale stejné

Musím uznat, že je hra celkově dost návyková a strávil jsem u ní opravdu dost hodin a ještě jich dost určitě strávím. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že nám vývojáři nedodali nic nového. Je to opět to stejné, jen v novém grafickém kabátku. Je to škoda, myslím že si hra zasloužila i nějaké novinky, popřípadě oživení. Když se zkrátka podíváme na první díl Men of War a na tento druhý, moc rozdílu v nich nenajdeme. A je to obrovská škoda. Zoufat ale nemusíte. Pokud jste milovníci RTS taktických strategií, nebo jste milovali první díl Men of War, je tohle pokračování pro vás prostě nutnost.