Stronghold Crusader: Definitive Edition - Recenze

Jen málokterá realtimová strategie ve mně zanechala tak skvělé pocity jako právě úplně první Stronghold, kterému jsem coby malý capart pořád říkal “Jablečný sad”. Dalo by se říct, že patří do hlavní strategické trojice mého dětství, která mě od dětství herně vychovávala. Bok po boku se tedy Stronghold u mě setkal s Age of Mythology a pochopitelně třetím Warcraftem. Stronghold měl ale přeci jen jisté kouzlo, byl totiž trošku jiný, než jeho dva v mém případě konkurenti a byl celkově velmi specifický.

Jeho mladší přeskinovaný bratříček s názvem Stronghold Crusader ve mně už ale takové vzpomínky nezanechal. Ačkoliv se pochopitelně jednalo o vynikající úhyb směrem k Blízkému východu, písečná tématika v čele s křižáky pro mě zkrátka nebyla tak lákavá, jako vyloženě evropské středověké budování. Je tedy jasné, že když ne příliš úspěšné FireFly Studios oznámilo remasterované verze obou prvních dílů s podnázvem Definitive Edition, neuvěřitelně jsem si chrochtal blahem. První díl se ke mně dostal bohužel až letos, ale i tak jsem si ho parádně užil a nyní se mi dostává do rukou recenze Stronghold Crusader: Definitive Edition, tedy dílu, který jsem v původní verzi zase tolik nehrál. Ale nemusíte se bát, jak už mě všichni jistě dobře znáte, coby milovník RTS vám zaručeně dobře zprostředkuji, jestli výlet na Blízký východ v novém kabátku stojí za zahrání, nebo nikoliv.

Wood needed

Stronghold Crusader: Definitive Edition je pochopitelně pouze remaster, ale i tak nabízí spoustu nových věcí, které hru výborně vylepšují. Když už tedy začínáme novými věcmi, zásadními novinkami je přidání kooperativních scénářů a více než tří desítek map ve speciálním režimu Písky času. Dále do hry přibyly i nové mapy v sandboxu a šarvátkách, které příjemně obohacují hru. Písky času jsou skvělou výzvou pro nové i staré hráče, kde soupeříte s větším počtem nepřátel na čas a využíváte při tom speciálně rozestavěné hrady a pevnosti. U nových map v původních režimech budete také velmi spokojeni, jsou poměrně náročné, především tedy třeba tím, že budovy produkující jídlo musíte stavět pouze v oázách, dřeva na mapě taky není moc, zvěře už vůbec, všude vás ohrožují lvi a celkově kladou nové mapy dost důraz na větší obchodování.

Přibyla také řada nových lordů, kteří se vám budou na různých mapách (kromě ekonomických) plést pod nohy. Specialitou také je, že každý z lordů hraje trošku jinak a tudíž budete muset v bitvách přemýšlet o strategii a taktice. Jen sem tam je umělá inteligence opravdu tupá, v šarvátce se mi například stalo, že jsem ostřeloval nepřátelskou pevnost a likvidoval mu jeho budovy mimo hradby, jemu to ale nevadilo, v klidu si seděl na zadku a jen sem tam odpálil salvu šípů. Vtipnou vsuvkou je pak jednoduchá nadávková komunikace s nepřítelem, kterého můžete nazvat kašparem a zvednout jej tím ze židle. Celkově ale všechny režimy a nepřátelé působí svěže a takovým hezkým dojmem, zkrátka si to užijete stejně jako já, to vám garantuju.

No taxes is one thing, but what about a small gift ?

Jedná se pochopitelně o remaster, žádný remake, tudíž grafický základ je viditelně původní, celkově ale grafika dostála dost zásadních změn, které opravdu stojí za to. Budovy vypadají nově, uhlazeně a graficky výborně, to stejné platí i o fauně a flóře na jednotlivých mapách, animace postav došly také výrazného zlepšení a celkově hra opravdu působí parádně. Jedinou kaňkou je bohužel neustálý vyloženě příšerný pathfinding a pomalé přesouvání jednotek, ty se totiž někdy opravdu tak strašně loudají, že nějaký rychlý a překvapivý přepad opravdu není možné provést.

Dost často jsem měl i problém se zaměřením nepřátel, červená ikonka s možnosti zaútočit se nad nepřáteli zkrátka neobjevila a moje jednotky tudíž jen stály a nechaly se prostě a jednoduše zabít. Buď se jedná o bug, a nebo jsem tak špatný panovník, že jednotky radši spáchaly sebevraždu. V tomto je AI opravdu hloupá a bude vás štvát, podobné je to i například pokud na vás zaútočí smečka lvů, necháte jednotky zaútočit na jednoho lva, ale ony po jeho zabití už cíl nezmění a zůstanou hloupě stát. Tohle je opravdu dost otravné a snad to bude brzy opraveno, vývojáři totiž mají v plánu do hry přidávat další obsah, takže opravy aktuálních chyb by mohly být jednou z možných priorit.

How about a break, my liege?

Velkou pochvalu vývojáři musí dostat i za kompletní zrestaurování hudby. Skvělý tématický soundtrack, který Stronghold Crusader prakticky definuje, je tu zpět a kompletně nahraný celý znovu. Zůstaly pochopitelně i všechny původní hlášky, které si můžeme z prvních Strongholdů pamatovat, a které například můžete vidět u nadpisů jednotlivých odstavců této recenze. Hlasy i hlášky jednotek jsou tedy původní a jedinou lehoučkou nevychytanou věcí zůstává určité překrývání jednotlivých hudebních aspektů hry. Abych to vysvětlil, dost často se překrývá hudba s hláškami, někdy tedy skvěle uslyšíte hudbu a skoro vůbec hlášky, někdy zase uslyšíte skvěle hlášky, ale hudba bude tak jako divně upozaděna. Je to drobnost, ale sem tam to může být takové spíše divné, než nějak vyloženě negativní.

Dost zvláštní je i náhodné zapnutí některých zvukových doprovodů, jako například zvuk bitvy. Sedíte si, stavíte ovocné sady a najednou slyšíte bitevní vřavu. Všeho tedy musíte nechat, podívat se po celé mapě, abyste zjistili, že se vlastně vůbec nic neděje. Tohle se dost často stává v šarvátkách, kde i když zrovna nikdo nebojuje a jednotky jsou od sebe na míle daleko, zvuk bitevní vřavy se z ničeho nic spustí a jen vás vystraší. Následně, když se pustíte do bitvy, se zvuk nespustí. Jsou to tedy takové drobné detaily, které ale nás hypersenzitivní lidi dost často nepříjemně ovlivní. Jinak je ale hudba parádní, tématická a výborně zkomponována, tak jako ostatně byla vždy.

Tak co my liege ?

Stronghold Crusader: Definitive Edition je skvělým návratem do mého dětství a pro spoustu hráčů návratem do mládí. Graficky hra doznala parádních změn a vypadá opravdu skvěle. Přidané novinky hře sluší, původní věci jsou skvěle upraveny a hra je nyní jak pro úplné nováčky, tak i pro původní veterány. Když si vzpomenu, že mě původní Crusader zase tolik nebavil, konečně jsem objevil jeho krásy v plné podobě. Jedinou kaňkou a vadou na kráse jsou pak už jen neupravený pathfinding a vnořování jednotek a také lehké problémy se zvukem. Na plný počet to tentokrát bohužel nebude, ale i tak se jedná o opravdu perfektní remaster, který za tu cenu prostě musíte mít. Obzvlášť, pokud jste fanoušci původní hry, na které vývojáři cílí.