Druhý dech pro herní PC: vyplatí se moderní chlazení u letitého stroje?

V dnešní době, kdy ceny nových počítačových komponent neustále rostou, se kompletní upgrade sestavy může vcelku prodražit. Rozhodli jsme se proto vzít typickou starší herní sestavu, poháněnou procesorem Intel Core i7-12700F a grafikou GeForce RTX 3060, a zjistit, zda jí lze vrátit druhý dech pouze pomocí optimalizace chlazení. Proti základnímu boxovanému chladiči a staršímu věžovému chladiči jsme postavili moderní arzenál od společnosti Arctic – konkrétně vzduchový chladič Freezer 36 a vodníka Liquid Freezer III Pro 360. Spolu s chladiči jsme také přepastovali grafickou kartu a vyměnili ventilátory. Jaké to přineslo benefity?

Teplotní limity v nedohlednu

Když jsme procesor i7-12700F zatížili na maximální výkon všech jader se základním boxovaným chladičem Intel Laminar RM1, narazili jsme a teplota okamžitě vystřelila na 100 °C, procesor začal throttlovat (podtaktoval se ze zhruba 4,1 GHz na 3,5 GHz) a hlučnost sestavy atakovala nepříjemných 55,6 dB(A). Výměna za starší, ale ve své době velmi oblíbený věžový chladič Cooler Master Hyper 212, situaci mírně zlepšil, v dlouhodobé zátěži udržel procesor na 89°C, což je ovšem stále celkem dost a hlučnost se držela také vysoko na 54 dB(A).

Velký zlom přinesla až instalace nového věžového chladiče Arctic Freezer 36. Už na papíře tento model nevypadá špatně. Pasiv tvořený 59 hliníkovými lamelami se specifickým zubatým profilem pro snížení aerodynamického odporu je už v základu osazen hned dvojicí 120mm ventilátorů v uspořádání push-pull. Ty se na pasiv neuchycují zastaralými kovovými sponami, ale jednoduše se nacvaknou. Zásadním benefitem pro majitele moderních procesorů Intel je pak přibalený montážní rámeček pro patici LGA1700. Ten zcela nahrazuje původní upínací mechanismus desky, čímž zabraňuje prohýbání procesoru a zajišťuje rovnoměrný přítlak na celou jeho plochu.

Právě tento přítlak v kombinaci s chytrou konstrukcí základny se v praxi ukázal jako rozhodující. Na rozdíl od staršího Cooler Masteru, který měl čtveřici měděných heatpipe v základně s rozestupy, je má Freezer 36 nalisované těsně vedle sebe. Tím pokrývají přesně tu nejexponovanější oblast uprostřed procesoru. A výsledek? Teplota se stejné zátěži udržela na 72 °C a hlučnost spadla na 45,3 dB(A). Vyzkoušeli jsme ještě upravit křivku ventilátorů na 50% výkonu, zde vzrostla teplota pouze na 76°C, ovšem hlučnost se opět snížila na 40,5 dB(A). Jen pro srovnání, starší věžový chladič při 50% výkonu nedokázal stejnou sestavu uchladit a teploty atakovaly 100°C. Freezer 36 má tedy ještě velký teplotní limit, který zvládne uchladit.

Freezer 36 nám hezky ukázal, jak propastný může být generační skok. Ale co nasazení AIO vodního chlazení Arctic Liquid Freezer III Pro 360? Tento chladič využívá nadstandardně tlustý 38mm radiátor, na kterém je z výroby předinstalovaná trojice výkonných ventilátorů. Velmi chytrým detailem je také samotný blok pumpy, na který se pouze pomocí magnetů přicvakává malý ventilátor sloužící k aktivnímu ofuku napájecí kaskády základní desky. K upevnění na procesor pak využívá totožný montážní rámeček jako Freezer 36.

Výkonnostní rezerva tohoto vodníka se ukázala jako více než dostatečná. Ve stejném testu držel teplotu procesoru v zátěži na 56 °C s hlučností 44,9 dB(A). Mnohem zajímavější ale bylo měření, kdy jsme přiškrtili chladič na pouhých 20% výkonu. Zde stoupla teplota na pouhých 62°C ovšem hlučnost spadla na 36,4 dB(A), což je hodnota srovnatelná s hlučností sestavy v klidovém režimu. Pokud tedy chcete obrovskou teplotní rezervu a co největší klid, volba je jasná. Liquid Freezer III Pro 360 neudělá díru do peněženky a má opravdu co nabídnout.

Přepastování grafiky a lepší airflow

U procesoru náš test neskončil. Abychom z letité sestavy dostali co nejvíce, rozhodli jsme se sáhnout i na grafickou kartu. Zapečetěnou RTX 3060 jsme opatrně rozebrali a původní, již unavené teplovodivé prvky nahradili prémiovou pastou Arctic MX-7 a přesně odměřenými termopady Arctic TP-4. Ačkoliv se u relativně úsporné karty tento zákrok neprojevil zázračným skokem v herních FPS, přinesl měřitelný pokles teplot grafického jádra ze 74 °C na 70 °C. Karta si však díky efektivnějšímu přenosu tepla mohla dovolit snížit otáčky vlastních ventilátorů v zátěži ze 70 % na mnohem tišších 59 %.

A na závěr jsme nahradili původní systémové ventilátory skříně pěticí Arctic P12 Pro PST. Na rozdíl od starších modelů, které si i v nečinnosti neustále šuměly, umožňují tyto ventilátory širokou regulaci otáček až do úplného zastavení. Po finálním odladění křivek a nalezení optimálního kompromisu mezi průtokem vzduchu a hlukem se nám podařilo srazit celkovou hlučnost sestavy v maximální kombinované zátěži (procesor i grafika) na parádních 39,0 dB(A). Pro srovnání, s původními ventilátory jsme za stejné situace naměřili 45,3 dB(A).

Má to smysl? 

Účelem našeho projektu bylo zjistit, zda může moderní chlazení vrátit herní sestavě druhý dech. Odpověď zní: Ano, může. Ne nutně ve formě vyššího výkonu, ale především prostřednictvím nižších provozních teplot (které mají vliv na opotřebení komponent), tiššího chodu a celkově kultivovanějšího projevu počítače. 

Přestavba s komponenty Arctic odstranila veškeré throttlování a proměnila původně hlučný a udýchaný stroj v elegantní, chladnou a dokonale tichou herní stanici. Za velmi nízkou investici v řádu nižších tisícovek korun, jsme získali jistotu delší životnosti hardwaru a ticho při práci, což je benefit, který za zlomek ceny nového procesoru či grafiky pocítíte při každém zapnutí počítače. Pokud byste chtěli znát detailní měření a postupy výměny, přečtěte si tento článek.