The Guild 1 Remake: Europa 1410 - Recenze Early Access

Návrat legendární středověké simulace nepřichází v podobě kombinace RPG a strategie, jako tomu bylo v některých novějších dílech, ale vrací se ke svým opravdovým kořenům. České studio Ashborne Games pod hlavičkou THQ Nordic poslalo The Guild 1 Remake: Europa 1410 do předběžného přístupu a hned na úvod je potřeba vyjasnit jednu zásadní věc. Nejde o pokračování ve stylu druhého dílu, kde jste se svou postavou přímo pobíhali po ulicích a komunikovali s okolím zblízka. Jedná se o opravdový remake prvního dílu, který si bere řadu starých dobrých mechanik a zároveň do hry přidává i něco nového, co ve hře dosud nebylo.

Pro hromadu lidí je nostalgie mocná čarodějka, jenže jak už to tak bývá, v herním průmyslu je často zrádná. Když se pak řekne The Guild, starším ročníkům se vybaví stovky proprobděných nocí nad tabulkami cen pšenice, plánováním svateb a korupčními skandály na radnici. Mladším hráčům zase naskočí vzpomínka na rozbitá a nedokončená pokračování, která slibovala hory i s dolem, ale nakonec doručila jen frustraci a zástup technických chyb. O to větší odvahu museli mít naši tuzemští vývojáři, když se rozhodli vrátit na úplný začátek.

Je potřeba si uvědomit, že The Guild 1 Remake: Europa 1410 rozhodně nepřichází s ambicí přepsat žánrová pravidla. Místo toho staví na jednoduché myšlence: vzít to nejlepší z legendárního prvního dílu z roku 2002 a přizpůsobit to standardům dnešní doby. Zní to sice přímočaře, ale v praxi jde opravdu o chůzi po tenkém ledě. Zachovat komplexnost a původní kouzlo a přitom odstranit dvacet let starou těžkopádnost, je úkol hodný mistra alchymisty. Výsledkem je pak titul, který vás bez varování vrhne do bláta středověkého města a nechá vás vybojovat si své místo na výsluní.

Od ušpiněných kalhot k purkmistrovskému žezlu 

Celý zážitek tradičně začíná tvorbou postavy a hned zde narazíte na první drobnou vadu na kráse. Výběr jména a rodu je totiž striktně omezen na přednastavenou nabídku. Zákulisní zdůvodnění sice pravděpodobně apeluje na větší dobovou realističnost, jenže pokud si chcete v Kutné Hoře (ano, opravdu tady je) založit vlastní dynastii s vlastním jménem, tu možnost byste určitě mít měli. Stejný problém se bohužel přenáší i na vaše potomky, které zatím nelze pojmenovat vůbec. Hodilo by se mít možnost vybrat alespoň z přednastavených jmen, protože když se snažíte tvářit jako hrdý český rod usazený pod Vlašským dvorem, anglické křestní jméno u vašich dětí dojem z atmosféry spíše kazí. Záměr autorů sice chápu, ale trochu volnosti by hráčské duši rozhodně neublížilo. 

Jakmile však skočíte přímo do hry, pamětníky zaplaví vlna čisté radosti. Tím největším plusem je jednoznačně skvělý návrat ke kořenům, který zametl pod stůl otravné a krkolomné přímé ovládání postavy z druhého a třetího dílu. Opět se tak vracíme k přehledné izometrické plynulosti. Třešničkou na dortu je pro tuzemského hráče potom již zmíněná přítomnost Kutné Hory s lákavou možností vlastními silami dokončit chrám svaté Barbory. Co víc si přát? Vývojáři navíc zachovali absolutní věrnost prvnímu dílu, ať už jde o tradiční povolání nebo politické pozice. Skvělým vizuálním detailem jsou pak také animace stavby budov, které se vám doslova staví přímo před očima cihlu po cihle. Za zmínku stojí i kompletně překopaný systém dynastií. Na startu hry už všichni nezačínají na stejné čáře jako chudí přistěhovalci, ale několik rodů je ve městě již hluboce zakořeněných, disponuje majetkem i vlivem, což působí nesrovnatelně realističtěji a vytváří od první minuty přirozenou dynamiku města.

Ekonomika, kde i obyčejná mouka má cenu zlata

Srdcem celé hry zůstává ekonomika a výrobní řetězce. Aktuálně dostupná osmička profesí funguje na osvědčeném principu zpracování surovin přes polotovary až po finální zboží. Kovář nakupuje železo se stříbrem pro výrobu prstenů nebo mečů, hospodský mění žito s ječmenem v pivo či polévky, alchymista míchá z rulíku lektvary a kněz spotřebovává papír a inkoust na knihy.

Tržní mechaniky byly vždy chloubou série a remake v tomto ohledu rozhodně nedělá ostudu. Dynamický ekosystém poptávky a nabídky funguje na jedničku. Ceny zboží neustále kolísají v závislosti na ročním období, probíhajících válkách, morových ranách nebo jednoduše na tom, kolik vaše konkurence zrovna poslala na trh. Pokud se rozhodnete zaplavit trh levným chlebem, musíte počítat s tím, že jeho cena poletí strmě dolů a vy zkrachujete na provozních nákladech. Naopak bystrý obchodník dokáže využít nedostatku dané komodity a během kritických nedostatků pak pohádkově zbohatnout na prodeji obyčejných produktů.

Slibně rozjetý remake ovšem naráží hned na několik porodních bolestí, na kterých budou muset vývojáři v předběžném přístupu ještě hodně zapracovat. Pocit, kdy zisk z prodeje obyčejných prstenů financuje vaši politickou kariéru a budoucnost dětí, je sice neuvěřitelně návykový, ale ekonomická vyváženost občas pokulhává. Pokročilejší výrobky totiž nejsou vždy ziskovější. Výroba některých základních výrobků vám totiž může vydělat více, než ty pokročilejší, které navíc vyžadují drahé polotovary od konkurence. Dalším problémem pak pro někoho může být rychlost času, kdy postavy stárnou až příliš rychle a vy si je tak nestihnete ani pořádně užít.

Čekání na zubatou a vrásky z dětských nemocí

Jakmile vaší dílně stoupne zisk, přichází čas na společenský vzestup. Majetek vám totiž otevírá tituly od obyčejného měšťana až po vysoce postavené radní, což zpřístupňuje lepší domy i vyšší patra společnosti. Námluvy vaší drahé polovičky pak zase probíhají postupným získáváním přízně a svatbou pak můžete získat nejen partnera, ale podle jeho postavení i štědré věno. Vaše potomky lze pak od jednoho roku věku trénovat, investovat do jejich vzdělání a připravit je tak, aby svými schopnostmi překonaly vašeho zakladatele.

Jak už to ale bývá, nový kabátek sebou přináší i řadu problémů. Jedním z těch výraznějších je aktuální stav politického systému, kde zcela chybí možnost někoho z úřadu odvolat. Politika tak nyní bohužel funguje na bázi frustrujícího čekání až ten, kdo se do vyhřátého křesla dostal před vámi, konečně zemře věkem. K tomu si přičtěte klasické bugy jako například situaci, kdy se do městské pokladny nepropisují zisky z daní, takže městská kasa neustále chudne a vy jen trnete hrůzou, co se stane, až číslo spadne na úplnou nulu. Mírné zklamání pak přináší i absence hratelné třídy zlodějů, která by ale údajně měla dorazit někdy v příštích aktualizacích. Vizuálně zamrzí chybějící animace svatby či politického hlasování a také poměrně škaredé portréty postav. Snad byl záměrem autorského týmu realistický středověký vzhled, ale výsledkem jsou obličeje, které si všichni raději někdy v budoucnu upravíme nějakou hezkou modifikací (pokud si je nerozmyslí sami vývojáři). Za mě ovšem největší povzdech míří jednak k absenci češtiny, kterou by člověk od tuzemského studia tak nějak očekával a druhak k absenci pořádného tutoriálu. Čeština by sice časem dorazit měla, ale přeci jen bych něco takového od českého studia čekal hned ze startu. Ve stínu těchto problémů pak nemožnost prodávat nemovitosti už zní opravdu jako banalita.

Stará láska v novém kabátě nerezaví, ale občas skřípe

Vizuální stránka hry prošla kompletní proměnou, běží na moderním Unreal Engine 5 a ačkoliv zatím nevypadá kdovíjak vábně, přeci jen má něco do sebe. Města působí živě, ulice jsou plné měšťanů, žebráků, strážných i poflakujících se slepic. Změny počasí, střídání dne a noci i střídání ročních období vypadají kouzelně a dodávají hře neuvěřitelnou atmosféru. Sledovat, jak se zasněžené náměstí v zimě pomalu zaplňuje lidmi spěchajícími do kostela, u toho zaplesá srdce každého hráče. Stejně tak hudební doprovod zaslouží absolutní pochvalu. Dobové motivy, smyčcové nástroje a atmosférické zvuky ulice vás okamžitě přenesou do patnáctého století. Bohužel, jak už to u her tohoto typu bývá, technická stránka není zcela bez poskvrny. I přes četné aktualizace se občas setkáte s drobnými chybičkami v navádění cest postav, občasným zaseknutím vozu v textuře nebo nelogickým chováním umělé inteligence během voleb. Součástí chyb jsou také různé drobné glithche a sem tam dropování fps. Nejsou to zase tak tragické chyby, ale je na hře stále vidět, že se jedná o pouhý Early Access.

Největší zkouškou trpělivosti pro vás hráče ale bude bezesporu uživatelské rozhraní. Hra vás nutí k neustálému proklikávání zanořených menu a absence automatických obchodních cest vás nutí dělat kurýra ručně znova a znova. Po několika hodinách si sice vybudujete svalovou paměť, ale zbytečné bloudění v nabídkách stále zůstává největší kaňkou na hratelnosti. Trošku zamrzí i již zméněná absence nějakého pořádného tutoriálu, který možná ve hře někde je, ale já ho za boha ani za sv. Barboru prostě najít nedokázal.

Zklamáním je zatím i soubojový systém, který funguje spíše jako pasivní kalkulace rizika podle počtu najatých stráží než jako cokoliv akčního. Pořádní zloději, lupiči i městské stráže dorazí až v pozdějších aktualizacích, takže současné šarvátky berte jen jako opravdu hrubý základ.

Jak to tedy vypadá ?

The Guild 1 Remake: Europa 1410 drží v rukou nesmírně silné trumfy a obrovský potenciál. Návrat k léty prověřené hratelnosti prvního dílu, úžasná atmosféra Kutné Hory nebo Norimberku i propracovanější výchozí pozice rodů dávají zapomenout na nepodařené experimenty minulých let. Pokud vývojáři v nadcházejících měsících opraví chybějící mechaniky v politice, odladí ekonomické bugy a dodají slíbená povolání, půjde o naprostou povinnost pro každého milovníka historických strategií. I přes současné porodní bolesti je to totiž přesně ta hra, u které plánujete odejít v devět večer a najednou zjišťujete, že venku svítá a váš roční zisk z prodeje krátkých mečů právě spolknul nový úplatek pro jednoho z radních.